Prevzaté z http://semin.blog.ihned.cz/c1-49452820-o-sirokem-srdci-vietnamcove
Chce-li žena v Socialistické republice Vietnam utratit své dítě, zpravidla ji v tom nikdo nebrání. Potratových klinik je v zemi dost a stát, jenž razí „politiku dvou dětí“, těmto ženám žádné překážky k usmrcení svého dítěte neklade. K vysokému počtu potratů ve vietnamské společnosti přispívá i to, že mnohé páry volí cestu pohlavní selekce. Proto je dnes v některých regionech Vietnamu poměr až 120 chlapců na 100 děvčat…
Naštěstí ne každý Vietnamec je k této genocidě vlastního národa lhostejný. Ruská televizní stanice RTV nedávno odvysílala pořad, v němž poukázala na zcela výjimečný příklad vietnamského katolíka Tong Phuoc Phuce, který se dnes stará o více než 50 dětí, jež zachránil před potratem či odložením rodiči po porodu. Jeho příběh začal před sedmi lety, v době, kdy jeho vlastní žena procházela slzavým údolím značně rizikového těhotenství. Tehdy Bohu slíbil, že pokud vše dobře dopadne, bude po zbytek svého života pomáhat dětem, jejichž narození a následný život si jejich biologičtí rodiče původně nepřáli. A svému slibu dostál.
V jeho soucitném srdci však zůstalo dosti místa i pro ty, jejichž pozemská pouť skončila předčasně, v popelnicích porodnicko-potratových ordinací. Se souhlasem těchto klinik odvážel usmrcená embrya – čti osoby s nesmrtelnou duší – a pietně je pohřbíval. Téměř všechny svoje tehdejší úspory použil na koupi pozemku, na němž založil hřbitov, čítající dnes přes 9000 bezejmenných hrobečků. Toto místo i dům jeho rodiny se stal poutním místem pro mnoho opuštěných a trpících vietnamských žen, hledajících zde pouhou útěchu i praktickou pomoc. S měsíčním platem 180 dolarů to však nebylo vůbec snadné. Třel bídu s nouzí, mnohdy neměl ani na mléko a základní potraviny pro děti. Dal však druhým příklad k následování a tak se stalo, že jej začali finančně podporovat sousedé a přátelé. Dnes jsou jím zachráněné děti vychovávány ve čtyřech domech s celodenní pečovatelskou službou, a ty, jakmile je to jen možné, se později navrací ke svým matkám a původním rodinám.
Nedávno obdržel dopis se slovy uznání od předsedy vlády. Bohužel bez šeku. Jeho to však netrápí, svoje nerezavějící poklady si totiž shromažduje v nebi.
