Irsko navrhuje bezprecedentní legislativu, která stanovuje absolutní oznamovací povinnost u sexuálního zneužívání dětí. Podle této legislativy budou mít oznamovací povinnost i kněží, kteří se o něm dověděli v rámci svaté zpovědi. Přitom jakékoliv vyznání u zpovědi podléhá zpovědnímu tajemství, jehož úmyslné porušení knězem (či případně tlumočníkem nebo jiným posluchačem) znamená automatickou exkomunikaci provinilce.
Tento irský útok na zpovědní tajemtví je naprosto neuvěřitelný a v západním světě prakticky nemá obdoby, pomineme-li tedy excesy komunistických států a nacistického Německa. Zákony většiny zemí (včetně České republiky) zpovědní tajemství plně respektují a stanoví pro kněze v jeho věci výjimku z oznamovací povinnosti.
Několik irských kněží již otevřeně oznámilo, že takový zákon nemohou a nebudou respektovat. I nadále budou pokračovat jako dosud v tom, že případného penitenta, který by se v rámci zpovědi přiznal k takovémuto zločinu, pošlou na policii, aby se doznal, ale sami v žádném případě policii informovat nebudou.
Nutno dodat, že i z hlediska funkce je to naprosto nesmyslný zákon, neboť jeho jediným možným výsledkem je, krom vězení plného dobrých kněží, že pachatelé sexuálních zločinů tohoto typu nebudou ke zpovědi chodit a ubyde tak jedna z možností, jak na ně pozitivně působit a vést je k náprav
