Mary Hopkin: Those were the days (To boli dni)
To boli dni
Kdysi dávno tady byla hospůdka, kde jsme vypili sklenici nebo dvě, vzpomínám jak jsme se smáli celé hodiny přemýšleli jsme co všechno skvělého uděláme..
To byli časy, kamaráde, mysleli jsme, že nikdy neskončí, tancovali bychom navěky, žily bychom tak jak bychom chtěli, bojovali bychom a nikdy neprohráli, protože jsme byli mladí a jistí svou budoucností
Potom jsme žili velmi rušné roky, a ztratili jsme naše krásné představy,
kdybych tě, náhodou, uviděla v hospůdce, smáli bychom se na sebe a řekli:
To byli časy, kamaráde, mysleli jsme, že nikdy neskončí, tancovali bychom navěky, žily bychom tak jak bychom chtěli, bojovali bychom a nikdy neprohráli, protože jsme byli mladí a jistí svou budoucností
Dnes večer jsem stála před tou hospůdkou, nic nevypadalo tak jak předtím,
ve sklenici jsem zahlédla zvláštní odraz, byla jsem ta osamělá žena opravdu já?
Skrz dveře jsem zaslechla povědomý smích, uviděla jsem tvou tvář a slyšela tě volat moje jméno. Ach, kamaráde, jsme starší ale ne moudřejší, protože sny v našich srdcích jsou stále stejné
To byli časy, kamaráde, mysleli jsme, že nikdy neskončí, tancovali bychom navěky, žily bychom tak jak bychom chtěli, bojovali bychom a nikdy neprohráli, protože jsme byli mladí a jistí svou budoucností
