Lara Fabian: Adagio
Nevím, kde tě hledat, nevím, jak tě dostat, slyším tvůj hlas ve větru, cítím tě pod kůží,
ve svém srdci i duši, počkám na tebe, Adagio.
V těchto nocích bez tebe, všechny mé sny patří tobě, vidím a dotýkám se tvé tváře,
klesám do tvého objetí, vím, kdy je ta správná doba, abys byl v mém náručí, Adagio.
Zavírám oči a našla jsem způsob, abych nepotřebovala sama pro sebe prosit,
šla jsem tak daleko, bojovala jsem tak tvrdě, nic víc, abych vysvětlila, že všechno, co vím, že zůstavá – je hrající piano.
Když budeš vědět, kde jsem, když budeš vědět, jak mě dostat, před tímto světlem zvolna zmizím, před tím než přestanu věřit Říkám to jen tomu, kdo bude slyšet mé srdce, kterému budeš dávat život, a navždy zůstaneš…
Nenechej zhasnout to světlo, ne ne ne ne ne, nenechávej mě přestat věřit, říkám to jen tomu, komu věříš, věřím i já, neopouštěj mě, Adagio…
